Stepfordské paničky

Joanna Eberhartová má pocit, že dobyla vrchol světa. Je nejmladší prezidentkou televizní společnosti EBS v historii. Má pozorného manžela a dvě pěkné děti. Na první pohled je Joannin život mimořádně úspěšný _ až do chvíle, než dojde ke katastrofě a všechno se sesype jako domeček z karet. Ze svého místa dostává výpověď, manželství se ocitne v problémech a sama si není s to ani vzpomenout, kam její děti vlastně chodí do školy. Joanna se totiž nervově zhroutí.

Není to ale jen nervový šok, co přiměje Joannu a jejího manžela Waltera, aby přehodnotili priority svého života, sbalili se s celou rodinou a začali žít nový život ve vysněném předměstském ráji, ve Stepfordu ve státě Connecticut.
Joanna ovšem začne být hned krátce po příjezdu podezíravá, zdá se jí, že v tomto malém, idylickém městečku se děje něco podivného. Stejný pocit má i Bobbie Markowitzová, která se nedávno přistěhovala do města se svým poněkud výstředním a trochu dětinským manželem Davem. Architekt Roger Bannister, přišel zase do Stepfordu v naději, že zde se mu podaří zachránit rozpadající se vztah se jeho konzervativním partnerem Jerrym. I on je však překvapen tím, co okolo sebe vidí.
Podivně se chovají především ženy. Všechny, stejně jako Claire Wellingtonová, jsou krásné, šťastné a neuvěřitelně kreativní, pokud jde o jejich manželství a domácnosti. Pečou koláče, vymalují dům, posekají trávník, hrají si s dětmi a ještě večer po tak rušném dni dokáží uvítat manžela v krajkovém prádle.
Joanna si ve Stepfordu připadá stále trapněji, když je denně konfrontována s oddaností a podřízeností žen jejich manželům. Na druhé straně její muž Walter snad nikde nebyl tak šťastný. Je nadšen Asociací Stepfordských mužů, kteří se scházejí v jakési "pevnosti" uprostřed městečka.

"Tohle město, domky a vůbec celé to místo mi připadá jako sen," horuje Walter. "Je to přesně život, jak má být."
Jenže Joanna je jiného názoru a jeho radost mu nakonec zkalí ...

Když se producenti Scott Rudin a Donald De Line spolu s režisérem Frankem Ozem a scenáristou Paulem Rudnickem rozhodli k vytvoření remaku filmového thrilleru Stepfordské paničky z roku 1975, natočeného podle bestselleru Iry Levina, uvědomili si, že z tohoto příběhu může vzniknout současná moderní americká komedie. I když kniha i film byly považovány za reakci na první vlnu feminismu v USA v průběhu 70. let, proměny společnosti v posledních 30 letech se staly podnětem k několika novým zvratům v příběhu.

"V současném světě zaujímají ženy stále významnější místo ve společnosti," říká Rudnick. "Jsou velice výkonné, ale ne vždycky to pozitivně ovlivňuje jejich vztahy s manžely. Takže tím, že vytvoříme město s modelovým typem žen, a přitom budeme celou situaci vnímat s humorem, můžeme dát příběhu současnou tvář."
Pro režiséra Oze znamenal tento film žánrovou směs humoru a černé komedie.
"Komedie je druhem rizikové tvorby, pokoušíte-li se v ní o hodnocení společnosti, se všemi jejími temnými stránkami," říká Oz. "Myslím ale, že diváci pochopí ostří našeho humoru a terč, do kterého míří."
Rudnick, který napsal originální scénář úspěšné komedie IN & OUT z r. 1977, souhlasí s tím, že právě komedie je tím prostředkem, který může ukázat, jak rysy konzumu prorůstají společností na povrch.
"Stepford je perfektní americké provinciální městečko, což se na první pohled jeví jako poslední měšťanský ráj," říká Rudnick. "Je to město s nádhernými usedlostmi, velkými auty, sportovními vozy, kde žijí ideální maminky a manželky, jsou tam báječně vychované děti a šťastní otcové... Všechno je mnohem dokonalejší, než aby to vůbec bylo možné. A celkový dojem je až příliš krásný, než aby mohl obstát."

Zkušený satirik Rudnick se těšil na spolupráci s režisérem Ozem zejména proto, že věděl, jaký má Oz smysl pro komedii. "Pro autora je takový režisér, jako spolupracovník, hotovým pokladem, ale co na něm nejvíc obdivuji je, jak dovede chápat vtip," říká Rudnick. "Okamžitě ví, kdo je směšný, nebo kdo se může stát objektem žertu."
Režisér Oz na to reaguje: "Jsem něco jako instruktor horolezectví. Na hory nešplhám - to dělají herci. Ale baví mě pozorovat je, jak to dělají."
Jedna z těch, které režisér Oz obzvláště rád "pozoroval", byla nositelka Oscara za film Hodiny Nicol Kidmanová. I ona to považuje za šťastné řešení, že mohla vytvořit roli zcela odlišného charakteru od svých minulých postav, vedle možnosti spolupráce s ostatními vynikajícími herci v tomto filmu.

"Když jsem měla za sebou takové vážné drama (Hodiny), toužila jsem jen po nějaké komické roli a navíc možnost spolupráce s Glenn Closeovou a Bette Midlerovou byla darem z nebe," říká Kidmanová, která vytvořila v postavě Joanny perfektní typ ženy, schopné vzít svůj život do vlastních rukou. Vážila si rovněž režijní práce Franka Oze, který ji bezpečně provedl úskalími její složité komické role. "Také jsem ocenila, jak scenárista Paul Rudnick dokáže míchat politiku s lidovou kulturou," říká.

Humor ve filmu většinou vychází z charakteru postavy Kidmanové, která představuje ředitelku televizní společnosti a výkon této funkce pohltil veškerou lidskost a udělal z ní živoucí příklad toho, kam až může člověka zavést jeho kariéra. V tomto případě zastínila dokonce i její manželství s Waltrem, který ovšem díky moderní technologii objevil Stepford jako místo, kde každý muž si může žít jako král.
"Stepford je báječný nápad," směje se Matthew Broderick, dvojnásobný nositel ceny Tony, který ve filmu vytvořil postavu Waltra. "Je tu mužský klub, kam si může každý zajít vykouřit doutník, napít se bourbonu a nosit speciální sako, které dokládá jeho klubovou příslušnost. Máme tam plazmovou televizní obrazovku, computery, videohry - je to opravdu místo pro chlapy, kde se všichni cítí jako doma."
Vůdcem mužské části Stepfordu je Mike Welington, jehož ztělesnil nositel Oscara Christopher Walken, který konstatuje, že muži v tomto fiktivním městečku se v mnoha směrech chovají jako chlapíci v jakékoli moderní společnosti.
"Jsou hluboce frustrováni následkem velkých společenských změn v druhé polovině minulého století. Cítí se být odstrčeni a podceňováni. Proto je pro ně mužský klub tak významný. Mohou se tam volně pohybovat a plánovat zrod dalších stepfordských manželek ..."

Špičková organizátorka večírků a všech stepfordských společenských událostí, vedoucí městské knihovny i kroužku ženské gymnastiky je Wellingtonova perfektní manželka Claire, kterou ztělesňuje Glenn Closeová - pětkrát nominovaná na Oscara.
"Myslím, že můj a Chris Walkenův charakter byl vlastně zamýšlen jako portrét krále a královny Stepfordu," směje se Glenn Closeová. "Mike ze mne udělal všechno, co jsem a já jsem ho na oplátku zbožňovala. Dohromady jsem tvořili pár, jakým by si byl ve Stepfordu každý přál být."

Closeová se nesmírně bavila při organizaci kroužku ženské gymnastiky. Říkalo se mu "Claireobics" a ženy se v něm učily jak být fit při svých domácích aktivitách.
"Když jsem poprvé uvažovala o tom, zda budu hrát v tomto filmu, říkala jsem si, že to bude zábava pracovat s tak velkou skupinou herců," říká Closeová. "Nyní jsem navíc přesvědčena, že bude mít ještě větší ohlas, než jsem předpokládala, protože je o materialismu a dravé konzumnosti, za kterou se dnešní společnost nerozumně pachtí." Rudnick se také snažil reflektovat současnou americkou posedlost po "vylepšování vzhledu", jaké umožňuje dnešní věda a technologie. "Žijeme v kultuře "předělávání", protože mnozí věří, že dokonalý zjev vyřeší všechny ostatní problémy," říká Rudnick. "Tento film zkoumá, zdali perfektnost zjevu opravdu stojí za to, abychom podstupovali všechny obtíže s tím spojené."
Ve Stepfordu je jen jediná postava, která není přesvědčena o tom, že tzv. ideální krása je spásonosným řešením: je to Bobbie Markowitzová v podání Bette Midlerové, nositelky dvou oscarových nominací a čtyřech ocenění Grammy.
"Bobbie je poněkud zatrpklá, pochází z horní části West Side v New Yorku. Má ostrý jazyk a ještě ostřejší postřeh," vysvětluje Midlerová. "Uvědomuje si, že za všemi těmi krásnými ženami ve Stepfordu vězí něco podivného a rozhodne se brát to jako své poslání, že tomu přijde na kloub."

Když do městečka přibude nový pár, takřka ihned se spisovatelka Bobby spojí s Joannou, která má za sebou profesionální dráhu v New Yorku a okolo nich se pohybuje další nový příchozí z Manhattanu, nápadný muž - gay, povoláním architekt, jménem Roger Bannister (Roger Bart).

Režisér Oz vysvětluje důvod, proč se tito tři spojí: "cítí se jako cizinci v jim neznámém světě. Je to jako když přijedete do ciziny a nikde není žádný jiný Američan. Pak se najednou objeví dokonce dva, tak se k nim bez rozmýšlení ihned přidáte."
Nikde není kontrast mezi Stepfordem a New Yorkem patrnější, než na party k oslavě svátku 4. července, když se tito tři spolu potkají.

Natáčelo se v New Jersey uprostřed zvlněné zemědělské krajiny, fantastickou atmosféru vytvořila velká červená stodola, ozdobená červenou bílou a modrou a celkový dojem ještě zlepšilo skvělé jídlo, pouťové stánky a dokonale oblečené Stepfordské manželky, které cupitaly sem a tam na svých jehlových podpatcích.

Rostoucí pocity sympatií Nicole - Joanny k Bobbie a Rogerovi jsou vlastně výsledkem její nespokojenosti se vztahem k manželovi. "V tomto příběhu prakticky jde o pocit přátelství a sounáležitosti," říká Kidmanová, "proto si myslím, že může oslovit široké publikum."
Matthew Broderick souhlasí a zdůrazňuje, že filmový příběh se vlastně stále točí okolo manželského konfliktu Waltra a Joanny. "Je to vlastně romance. Vypravuje o manželství, které ztratilo své opodstatnění a je to také o dvou lidech, kteří odjeli do Stepfordu, aby vyřešili své problémy."

Režisér Oz: "Ocitnou se najednou na místě, po všech stránkách dokonalém, ženy jsou krásné a půvabné, muži přešťastní, všichni bydlí v krásných domech. Ale na konci je to právě přirozená a lidská nedokonalost, která Waltra a Joannu zachrání."
Rudnick: "V průběhu filmu je láska Joanny a Waltra podrobena zkoušce, možno říci extrémní. Je to zkrátka po všech stránkách velmi moderní love-story."
Rudnick ozvláštnil příběh z roku 1970 tím, že tam přidal párek gayů - Rogera a Jerryho. Sami o sobě nejsou nijak výjimeční, ale upozorňují na sebe už tím, jak se do stepfordského společenství nehodí, ale i oni usilují o dokonalost podobným způsobem, jako všichni ostatní obyvatelé.

"Párek homosexuálů má stejná práva k hledání nepřirozené dokonalosti, jako heterosexuální svazky," směje se Rudnick. "Ve skutečnosti jsou Roger a Jerry podobně zmateni ohromnými a náhlými změnami naší kultury jako mnozí homosexuální muži. Takže když se dostanou do Stepfordu, mají úplně stejné problémy jako každý normální svazek.
Svůj debut v hraném filmu zde vytvořila Faith Hillová, nominovaná na cenu Grammy, která portrétuje Sarah Saundersovou, někdejší úspěšnou prezidentku letecké společnosti, kterou její manžel přetvořil v robotický model stepfordské paničky.
Komediální pohled na americký maloměstský ráj je směsí satiry a thrilleru. Obsahuje z každého trošku - od boje pohlaví ke stereotypům a potřebě individuality. A také klade otázku: Proč ve společnosti, kde bořit zavedené pořádky se považuje za záslužné, je tak nebezpečné, udělá-li někdo krok stranou, mimo určenou linii ... ve Stepfordu?

Nicole Kidmanová

Narodila se v roce 1967 na Havajských ostrovech australským rodičům, žili několik let v USA, než se přestěhovali zpět do Austrálie. Už velmi mladá začala hrát v divadle, krátce nato pak v televizi. Mimo Austrálii se prosadila v americkém filmu "Úplné bezvětří" (1989) po boku Toma Cruise. Za svůj další hollywoodský film "Billy Bathgate" z roku 1991 získala nominaci na Zlatý Glóbus. Zlatý Glóbus pak skutečně získala za roli v "Zemřít pro..." z roku 1995 - v tomto roce si zahrála také ve třetím pokračování příběhu netopýřího muže "Batman navždy". Jane Campionová ji obsadila do hlavní role v psychologickém snímku z 19. století "Portrét dámy". Poté účinkovala v akčním filmu "Peacemaker" po boku George Clooneyho.

Christopher Walken

Narozen 31. 3. 1943 - Astorie, New York, USA. V šestnácti letech debutoval na Broadwayi pod režijním vedením Elii Kazana, později se na divadelním jevišti prosadil ve velkých dramatických rolích. Počátkem 70. let se začal objevovat před filmovou kamerou. Mezinárodní úspěch a Oscara 1978 mu vynesla role oceláře Nicka z válečného dramatu Lovec jelenů. S hraním a tancem začal Walken již ve svých 10 letech. Velkou popularitu získal jako moderátor pořadu Saturday Night Live.