66% |
Vizualizace filmu Rozpočet byl poměrně vysoký a tak mohlo vzniknout velké plátno, do něhož se vešla veškerá imaginace. Twohy dal dohromady snový tým výtvarných spolupracovníků - (Matt Codd, Daren Dochterman, James Oxford a Brian Murray), s nimiž začal pracovat na výtvarné podobě filmu. Brzy si zajistil vynikajícího návrháře Holgera Grosse, který předtím pracoval na filmovém science-fiction Rolanda Emmericha Stargate. Gross a supervizor výtvarných návrhů Kevin Ishioka a jejich rozsáhlý tým se řídili jednou zásadou: "Jestliže jsme to už někde viděli, pak na to zapomeňme." Umělci se zaměřili na vytvoření tří odlišných prostor filmu: Necromangerské prostředí, které obsahovalo především jejich velitelskou loď Basiliku, dále svět nad nímž zvítězili - planetu Crematoria, pekelnou svými výkyvy teplot, které se pohybovaly od 700°F ve dne a -300°F v noci, (1°F = 5/9°C, 212°F = 100°C, 32°F = 0°C), s podzemním vězením, zvaném Slam. Třetím prostorem byla planeta Helion, domov pokrokové, šťastné společnosti, která vzkvétá tím, že zachycuje, skladuje, prodává a rozděluje světlo do vzdálených světů. Gross se rozhodl pracovat ve filmu s fyzikálními prvky, které nebyly specificky spojené s budoucností a mohly současně evokovat i minulost. |
Města Helionu září v teplých barevných tónech s architektonickými styly, připomínajícími multikulturní tvářnost planety a mísí se s historickými i moderními prvky a připomínají kvalitu přistěhovalců a jejich pokrokové postoje. Obyvatelé Helionu se liší vzhledem i oblečením, ale vše je tónováno do sytých, zemitých barev a akcentováno tyrkysovou a azurovou modří. A jako reflexe na hlavní produkt Helionu a bohatství, které mu přináší, umělecká maskérka Victoria Downová "dodala jejich maskám teplé barvy a lesk. Jsou to i na pohled mírumilovní, šťastní a zámožní lidé." Jestliže Helion je nebem, pak Slam je čistým peklem. Je to výdělečné vězení, situované v podzemí na nehostinné planetě, obhospodařované Mafiány. Tým výtvarníků ihned pochopil, že klíčem k vytvoření takového vězení je následující předpoklad: nesmí to být žádná vystavěná budova v krajině, ale přirozené místo, které bylo co nejlevněji modifikováno tak, aby mohlo sloužit jako vězení. Výsledkem je 200 stop dlouhý sopečný tunel (1 stopa = 0,3048m), hrubě rozdělený na jednotlivé cely, někde poničené vulkanickými účinky. Po stěnách jsou zde vedeny elektrické dráty a masivní větráky. Vše pokrývá sopečný prach. Chybí jakýkoli komfort a vhodné sociální zařízení. |
V kontrastu k oběma světům, vlídnému Helionu a primitivnímu, nehostinnému Slamu, jsou Necromongerové ve svém domovském prostředí směsicí zlé nepřátelské civilizace. - Proto byla jejich vizualizace pro Holgera Grosse a jeho umělecký tým nejtvrdším oříškem. Bylo třeba přihlédnout k jejich válečnické chrabrosti, ideologii i životnímu stylu, aniž by se upadlo do stereotypu. Po dlouhých poradách našel Gross východisko v barokní architektuře časného 17. století v Evropě. Jejím výrazem jsou obrovské, detailně vypracované, elegantní, ale trochu těžkopádné prvky, opatřené těžkými kovovými doplňky. Gross pojmenoval tento svět jako ,převrácené baroko', něco mezi fašizmem a theokracií, velmi náboženské a estetické v architektonických detailech, avšak současně chladné a děsivé, ale velmi působivé. Nakonec tvůrci tento styl nazvali Necrobaroko. |
Spočívalo v eliptických tvarech a Grossova úprava baroka vytvářela iluzi neustálého pohybu. Všechno bylo zakřivené, neexistovaly zde rovné linie, takže se zdálo, jakoby se budovy přizpůsobovaly pohybu kamery. Vytvořit takové prostředí vyžadovalo ve skutečnosti náročnou práci, což připouští i Gross. "Necros žijí v kosmické lodi, jsou technicky velmi vyspělí, takže bylo zapotřebí konečné a velmi přesné doladění jejich typu, aby se nevytratil onen důležitý necro-barokní pocit." Zbýval problém - pokročit od teorie k realitě a skutečně vytvořit tento vymyšlený svět. Došlo k tomu na 310 000 čtverečních stop (1 čtv.stopa = 0,0929 m. čtv.) plochy v šesti ateliérech ve Vancouverském filmové studiu. Podle režiséra Twohy byly tak rozsáhlé stavby nutným předpokladem: " Problém je," říká, "dáte-li herci pouze stůl a židli a obklopíte ho neutrálním zeleným plátnem, má nutkavý pocit držet se stále v blízkosti stolu a židle. Jestliže však herec vidí věci a předměty, může se jich dotýkat, cítit je, zcela se změní jeho výkon. V takovém bohatém prostředí přichází i nečekaná inspirace." "Prostor dal režisérovi také možnost filmovat z jakéhokoli úhlu pohledu," doplňuje Diesel. "A tento druh svobody je při natáčení podobného filmu nutný. Když herec přijde do takového prostředí, nemusí se dotazovat, v jaké dekoraci a kde se děj odehrává a může plně využít i svou vlastní tvořivost." |
Zajímavosti Několik statistických údajů: Při stavbě filmové dekorace se spotřebovalo 1,5 milionů stop prken, 4 000 galonů barvy (1 galon = 3,785 l), pracovalo zde 275 tesařů, 75 malířů a 85 členů dalších stavebních profesí. Film spotřeboval elektřinu na svícení v ekvivalentu 110 generátorů a bylo zapotřebí 400 mil elektrického kabelu (1 míle = 2 540 m). Při nejdelším filmovacím dni potřebovala produkce ke svícení 42 osvětlovačů (standardní produkce potřebuje okolo 10), na lampy bylo zapotřebí 2 500 objímek, dále bylo použito 1 000 rolí barevné plátěné lepicí pásky a 30 000 stop provazu. |
V roce 2000 vzbudil film režiséra Twohyho Černočerná tma velkou pozornost. Vin Diesel byl svou postavou Riddicka doslova objevem. "Černočerná tma byla míněna jako komerční film, avšak s dobře vykreslenými charaktery. Chtěl jsem hrát s proměnlivým zvratem nadějí a očekávání, tak aby se ,zlý hoch' mohl nakonec očistit. Měla to prostě být hra s moralitou v samém srdci komerčního sci-fi hororu," říká režisér Twohy. Podle režisérovy představy vytvořil Vin Diesel v Riddickovi postavu antihrdiny naší doby, jehož sám herec charakterizuje, jako "člověka se zjevně hanebným charakterem, který se ale postupně stává jedinou nadějí ostatních." Riddick je antitezí kladného filmového hrdiny. Podle Diesela "Riddick, který už byl ve všech ohledech odepsán a zapomenut, se stává tím, jemuž přejeme vítězství a modlíme se, aby ho dosáhl, protože je jediný ve vesmíru, kdo může ostatní zachránit." |
George Zakk, který s Vinem Dieselem spoluprodukoval film, říká: "Když jsme propagovali Černočernou tmu, vždy nás očekával veliký dav diváků, Riddick byl sice antihrdina, ale lidé k němu měli vztah. Říkalo se: je to správný chlapík. Nehraje sice podle pravidel, nezatracuje nic a nikoho, ale na konci filmu už to vůbec není ten ,zlý hoch'. Tuto dvojakost Riddickova charakteru diváci plně pochopili a líbila se jim. Riddick je prostě zcela nevšední postava. Má zajímavou povahu, a ví to sám o sobě, ale je příliš uzavřený, než aby za cokoli přijal odpovědnost." V Černočerné tmě se Riddickova postava vyvíjí od vraha k antihrdinovi a tím je i na začátku nového filmu. Riddick: Kronika temna je více o pochopení, kým skutečně je, a že to vůbec není bezvýznamný jedinec ve vesmíru. Jeho status osamělého bojovníka tu už neplatí. Film vás krok za krokem přesvědčuje o významu a hodnotách jeho života. Postava se vyvíjí tak, že tento antihrdina se postupně znova přimyká k lidskému pokolení. |
"Skutečně jsme začali přemýšlet o dalším filmu s Riddickem, když jsem pracovali na dokončování filmu Černočerná tma," vzpomíná Twohy, Byl jsem si ovšem vědom toho, že pastí všech pokračování je, zabývají-li se stejným tématem znova a znova. Pochopil jsem proto, že klíčem k tomu, jak vytvořit pokračování, je vyprávět o tom, co se neočekává. ,Nechoď na stejnou planetu, neuváděj na scénu známé charaktery a nedopusť, aby se z filmu stal příběh o příšerách.' Změnili jsme žánr, z hororu je akční, dobrodružná science-fiction. Usilovali jsme o proměnu tématu, nikoli o jeho pokračování." Riddick: Kronika temna se měl stát příběhem, v němž vystupují složité charaktery v zajímavém, přitažlivém a imaginárním světě, který je zalidněn pluky vesmírných bojovníků a různými soupeřícími skupinami. Záměrem Twohyho a Diesela bylo vybavit Riddicka novým posláním, dát mu příležitost účastnit se velkých akčních scén a ještě významějších dobrodružství. |
Stejně jako ve filmu Černočerná tma, kde Riddick byl ústřední postavou, mělo tomu být i v tomto pokračování, přičemž oba, Twohy i Diesel, chtěli pro další postavy získat prestižní, mezinárodní obsazení. Pro Diesela bylo podstatné přesvědčit Judi Denchovou, aby ztělesnila Aeron. "Stál jsem o její spolupráci už odedávna. Na otázku, kdo je můj oblíbený herec jsem vždy říkal Judi Dench. A i pro film byla důležitá, dodala mu svou přítomností kredibilitu a přitáhla i řadu dalších významných herců." Twohy poznamenává: "Aereon je tajemná bytost, potřebovali jsme do této role někoho, kdo postavě dodá na významu. Obsazení Judi Denchové nám pomohlo charakter podstatně obohatit." A jak jsme předpokládali, přítomnost Judi Denchové přilákalo další ,velkou rybu' - byl jí Colm Feore, známý i z klasických postav, Denchovou charakterizuje jako "herečku, která tichým šepotem dokáže vyjádřit i nejbouřlivější city, má velké zkušenosti a vysokou inteligenci vedle ohromného talentu a hereckého instinktu." |
Herce Colma Feore charakterizuje Twohy jako "velice nadaného člověka, který okamžitě chápe, kam má jeho postava směřovat a snaží se jí tam dostat." Feore říká: "Od začátku jsem obdivoval Twohyho scénář. Nebyla to předloha k žádnému ,popcornovému filmu'. Je to paralela mezi světy, které jsou ve filmu ukázány, a naší vlastní historií. Lord Marchal si myslí, že se mu podaří zničit civilizaci a zatlačit ji do temných prostor pod heslem: ,když se k nám nepřidáš, zničíme tě.' A jestliže tyto světy porobíme způsobem, který je nám vlastní, budeme také schopni je ovládat prostřednictvím zákonů a infrastruktury, která umožní jejich fungování - takže my se budeme moci soustředit na potlačení jakékoli rebelie, která by se eventuálně objevila." Jako mnoho herců, kteří hrají padouchy, i Feore našel v charakteru své postavy určité body empatie. Lord Marshal je vládcem rasy, která chce ,očistit' svět od všeho lidského. |
"Nevidím ho jako zloducha," říká Feore věcně. "Je to válečník a kazatel. I když se mu říká Lord Marshal, vidím ho spíše jako Julia Caesara, římského císaře, který porobil barbarské kmeny a podřídil své vládě všechen svět, s nímž přišel do styku. V tom smyslu vidím Riddicka jako muže, s ohromným polem působnosti." Thandie Newtonová byla obsazena do záporné role Vaakovy manželky. Herečka, která většinou hraje sympatické role, byl nadšena postavou této ženy, která "tak nestoudně touží po moci. Bylo to tak rozdílné od všeho, co jsem dosud představovala - nebylo to pro mne snadné, není to postava s charakterovými rysy, které by mi byly blízké, musela jsem proto stále dbát, abych našla správnou rovnováhu v její povaze." Další představitelkou, v níž Twohy skládal velké naděje, byla 21letá Alexa Davalosová, která ve filmu Riddick: Kronika života debutuje v roli Kyry. "Tato postava má ve scénáři velmi tvrdý charakter," říká režisér, "a tak by ve skutečnosti byla velmi nesympatická. |
Avšak v Alexině charakteru je něco velmi příjemného, co působí přímo proti typu postavy. Ponořila se do ní celým srdcem. Mnoho hereček při konkurzu ukazovalo velkou tvrdost, ale nedokázaly naznačit jiné kvality této postavy," "Když Alexa přišla na konkurz," říká Vin Diesel, "byla tak dobrá, že vůbec nebylo pochyb o tom, že je to pravá Kyra. Nikdo jiný by byl nedokázal pojmout tuto roli se smrtonosnou tvrdostí, podobnou té Riddickově, a současně evokovat pocit nevinnosti, který z Kyry vyzařuje." "Je jako poraněné zvíře,", říká Alexa Davalosová o své hrdince. "Kyra je silná osobnost, a je současně dítětem i ženou. Dostat takovou roli je pro herce darem." Jakýsi můstek mezi oběma filmy tvoří role Imáma v podání Keith Davida. Cítí se v této postavě velmi dobře, protože: "je to muž, který nekáže nějakou doktrínu, aniž by jí věřil, ale žije se svým přesvědčením. A to je podle mne nejlepší cesta, jak vyjádřit vlastní víru a náboženství, ať je jakékoli." Vin Diesel shrnuje svůj názor na herecké představitele: "Možnost spolupracovat s tak vynikajícím obsazením, bylo jedním z nejvděčnějších aspektů tohoto filmu." |
Narodil se 18. července 1967. K herectví se dostal tak, že natočil krátký film Multi-facial. Vystudoval angličtinu na Hunter College, kde se zaměřil na obor kreativního psaní a brzy se pustil do psaní scénářů. Napsal, režíroval, produkoval, financoval i účinkoval v krátkém filmu ,,Muž mnoha tváří" (1994), který byl promítán v roce 1995 na Mezinárodním filmovém festivalu v Cannes. Když Steven Spielberg viděl film ,,Muž mnoha tváří", požádal scénáristu Roberta Rodata, aby pro Diesela napsal roli vojína Carpaza do filmu ,,Zachraňte vojína Ryana". Spolu s celým hereckým obsazením byl tedy i Diesel nominován za tento film na Cenu filmových herců. Propůjčil svůj hlas také animovanému filmu Železný obr, který získal cenu za nejlepší animaci. |
Podobné filmy |
Stanice Nova Cinema | Datum Pá. 13.9.2024 | Čas 23.55 - 02.05 | Délka 130 min. | Typ film | Specifikace širokoúhlé vysílání, HD |