Letecké katastrofy

(Mayday 15) Osudové hlášení.
19. listopadu 1996. Po dlouhém dni se posádka letu United Express č. 5925 chystala přistát s letounem Beechcraft 1900 na regionálním letišti v Quincy ve státě Illinois. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí

Dlouhý popis
19. listopadu 1996. Po dlouhém dni se posádka letu United Express č. 5925 chystala přistát s letounem Beechcraft 1900 na regionálním letišti v Quincy ve státě Illinois. Kanadský cyklus dokumentárních rekonstrukcí
Stejně jako stovky jiných po celé zemi, ani toto nebylo vybaveno věží. Bez leteckých dispečerů na nich musí piloti během vzletů a přistání sdělovat svou polohu vysílačkou okolním letadlům. Během přiblížení k ranveji posádka letu 5925 ohlásila, že míří na dráhu 13 a očekávala odezvu. Jiný pilot oznámil, že vyčkává před vzletem na dráze 4, která kolmo křížila dráhu 13. Posádka United Express se domnívala, že má volno a pokračovala v přistání. O chvíli později zaslechli dva svědci na zemi mohutnou explozi. Přispěchali na místo a zjistili, že se let 5925 srazil s malým soukromým letadlem Beechcraft King Air. Oba stroje byly v plamenech. V těsné blízkosti bylo slyšet, že uvnitř linkového letadla zůstali uvězněni cestující. Oba muži se snažili otevřít dveře, ale marně. Byli nuceni vyrazit pro pomoc a krátce poté, co se vzdálili, letadlo vybuchlo. Zahynulo všech 14 lidí na palubě i oba piloti King Airu. Následující den se na místo dostavili vyšetřovatelé NTSB. Z letadel zbyly pouze spečené trosky, a protože nikdo nepřežil, mohli se spolehnout pouze na materiální důkazy. Museli najít odpověď na dvě otázky. Proč k nehodě došlo a proč se nikdo nezachránil. Stopy na dráze svědčily o tom, že obě letadla prudce brzdila, ani jedno však před křižovatkou drah nedokázalo zastavit. Piloti se navzdory dobré viditelnosti až do poslední chvíle navzájem neviděli. Pitva potvrdila svědectví očitých účastníků. Většina cestujících náraz přežila, ale nedokázala uniknout ze zadýmeného letadla. Hlavní dveře se sice zasekly, ale kromě nich má letoun Beech 1900C ještě tři únikové východy nad křídly. Porovnáním polohy těl se zjistilo, že většina pasažérů se nahrnula do přední části kabiny, přičemž na nouzové východy prostě zapomněli. Vyšetřování se zaměřilo na ocelové lano, které ovládá mechanismus zámků hlavních dveří. Ukázalo se, že stačí, aby se povolilo o 6 mm, a dveře nejdou otevřít. K deformaci pravděpodobně došlo během srážky. Stále však bylo nutné zjistit, jak mohlo za jasného počasí a dobré viditelnosti dojít ke kolizi. Malá letadla jako King Air nemusejí mít hlasový zapisovač. Zvukový záznam z kokpitu letu 5925 však vyšetřovatelům průběh události objasnil. Posádka letu United Express postupovala podle předpisů. Zarazilo je však hlášení druhého letadla na dráze číslo 4. Posádka King Airu oznámila svůj záměr pojíždět. Načasování jejich hlášení však naznačovalo, že volání letu 5925 neslyšeli. Jinými slovy, piloti malého letounu patrně nevěděli, že se let United Express chystá přistát. Tuto teorii posílilo zjištění, že v případě King Airu šlo o výcvikový let a posádka tím mohla být zaneprázdněna. Osud obou letů zpečetila závěrečná náhoda. Těsně před přistáním zaslechla posádka United Express hlášení pilota potvrzujícího, že vyčkává a dává jim přednost. Jak se však ukázalo, jednalo se o pilota třetího letadla, Piperu Cherokee, které čekalo u ranveje číslo 4 za letounem King Air. Podle vyšetřovatelů se posádka letu 5925 mylně domnívala, že se jí ozývá King Air. V důsledku této osudové chyby pak došlo k nehodě.