Ghetta za holocaustu

(Ghettos In The Holocaust) Ghetta byly čekárny na plynové komory, jejich obyvatelé se však navzdory všemu snažili žít a přežít. Aby zapomněli na každodenní útrapy a také proto, aby zanechali zprávu těm, kteří přijdou po nich, psali deníky i paměti. Francouzský dokument

Dlouhý popis
Polsko v roce 1946. Rok po skončení války se zde neustále vznáší duch smrti a destrukce. Nacisté vyhladili devadesát procent zdejšího židovského obyvatelstva. Varšavské ghetto srovnali se zemí. Jeho trosky však vydaly poklad, skrýval se v za války ukrytých bednách. Jsou v nich sešity, pohlednice a dopisy, které rukou či na stroji napsali muži, ženy i děti. Dokumenty mají výjimečnou hodnotu, obsahují svědectví o životě Židů uvězněných v nacistických ghettech. Všude tam, kde nacisté tato vězení pod širým nebem zřídili, tedy na území Polska, bývalého Sovětského svazu a Baltských států, se po celých osmdesát let objevují nové doklady a svědectví. Ghett vzniklo přibližně tisíc dvě stě. Ta největší byla obehnaná zdmi a ostnatým drátem, menší byla otevřená, účel byl ale stejný: izolovat Židy v nepředstavitelných životních podmínkách, než se přistoupí k jejich vyhlazení.
Ghetta byly čekárny na plynové komory, jejich obyvatelé se však navzdory všemu snažili žít a přežít. Aby zapomněli na každodenní útrapy a také proto, aby zanechali zprávu těm, kteří přijdou po nich, psali deníky i paměti. Francouzský dokument (Premiéra)