Informace o pořadu    Komentáře    Fotogalerie    Opakování / ostatní díly    Podobné pořady    

obrazek
Dokument / Civilizace

Vzpomínka na putování Jana Košňara, rámaře a pozlacovače, kterému Austrálie za jeho průkopnickou práci v oboru udělila svůj řád (2015)


Dlouhý popis
Jan Košňar
Austrálie, kontinent pro mnoho lidí natolik vzdálený, že si jej dokážeme představit jen stěží. A přece je s námi spojen velmi úzce. Díky desetitisícům našich emigrantů, kteří zde našli svůj nový domov. Přicházeli sem ve třech dominantních vlnách, kopírujících důležité mezníky naší novodobé historie. A sice po roce 1948, zmařených nadějích roku 1968 a pak po pádu železné opony v roce 1989. Každá z těchto vln měla jiné důvody, ale především jiné startovací podmínky. Ti první do Austrálie přijeli za poměrů, které jsou pro nás jen těžko představitelné. S nadsázkou byli označováni za bílé otroky. Naštěstí jsou tu ještě někteří svědkové té doby.

Život jako z románu prožil rodák z východních Čech Jan Košňar. Narodil s v roce 1928 v Dolním Újezdě a v Litomyšli se z něj stal rámař a pozlacovač. Po II. světové válce se stihl podílet na restaurování a opravách Pražského hradu i Staroměstské radnice. Ale i přes to, že jeho otec byl přesvědčeným prvorepublikovým komunistou, směřování Československa do vod sovětské bolševizace ho vyhnalo z domova. Napoprvé ho zadrželi a chtěli poslat na Sibiř, podruhé unikal i před kulkami. Dodnes neví, jestli měl štěstí, střelec špatnou mušku nebo chuť ho netrefit. "Namísto abych se radoval, že už jsem v anglickém pásmu a na svobodě, dostal jsem hrozný strach a moji duši zavládla nejistota. Bylo mé rozhodnutí správné? Co když komunisti měli pravdu a kapitalisti ze mě udělají otroka? Budu vůbec mít možnost začít nový život? Co když tento krok je chyba a nedá se napravit? Bude možné v budoucnu nahradit vlast, rodinu, příbuzné?", vzpomíná na ten okamžik dnes. V poválečném Německu se nikdo nestaral o to, že nemá kde spát ani co vložit do úst. Přesto se dokázal i v této žalostné situaci udržet vysoké morální hodnoty. Dokonce se zde mohl i oženit s rodačkou z českých Mikuláškovic Elizabeth Helt. Společně se pak rozhodli emigrovat do země, o které ani jeden z nich nic nevěděl. Do daleké Austrálie. A znovu začínali z ničeho. Bez peněz, bez znalostí jazyka, bez přátel. Jen s právě narozeným synem Jiřím."Časně ráno 28. října 1950 naše loď zakotvila v Melbourne, hlavním městě státu Viktoria", vzpomíná dále Jan Košňar. "Při prvním pohledu kolem jsme si uvědomili, že jsme v úplně jiném světě, než je Evropa a na co jsme byli zvyklí. Na jedné straně bylo moře a na druhé straně nízké domečky různých barev, některé pobité dřevěnými prkny. Už tenkrát jsme pochopili, že tato země není rozvinutá jako Evropa, a kultura, tradice a průmysl se teprve buduje. Bylo nám už tehdy jasné, že nám bude dlouho trvat, než se přizpůsobíme a zvykneme na jiný způsob života...Po cestě jsme viděli vyschlá koryta řek a hrozně pokroucené stromy, ale žádné smrky, borovice, lípy a javory a ani žádné ovocné stromy lemující cestu. Vše vypadalo suché, pusté, prázdné, jako kdybychom ani nebyli na zemi, ale na Měsíci. Některé stromy měly kůru hladkou a doběla, některé černou a krabatou, na jiných se kůra loupala v krátkých kusech a jinde zase visela v dlouhých tenkých cárech. To bylo naše seznámení s místními stromy druhu eukalyptus zvaný gum tree, česky blahovičník. Po té jednotvárné a nechutné stravě na lodi jsme se těšili na pevnou zemi, civilizaci a doufali jsme, že i chutné jídlo, jako například žitný chléb s buřtem, vepřová pečeně atd., to by nám bývalo stačilo. Snít o svíčkové s českým knedlíkem nám náš rozum ani nedovolil. To ale bylo zklamání! Chléb byl bílý, pečený ve formě tvaru cihly, takový vatový a tak jako vata chutnal. Sýru byl jenom jeden druh. Populárním masem bylo skopové a bylo dvakrát denně. Od té doby také většina Čechů žijící v Austrálii nemůže skopové ani cítit." Přesto se mu za neuvěřitelných podmínek podařilo vybudovat největší rámařskou a pozlacovačskou firmu v Austrálii. A tím jeho zásluhy nekončí.

Osud Jana Košňara by mohl být bez nadsázky odpovědí na mnohé otázky současné migrační krize.


Komentáře k pořadu: 5 přečíst / napiš



Stanice
ČT2
Datum
Út. 29.6.2021
Čas
11.55 - 12.25
Délka
30 min.
Typ
dokument
Specifikace
stereo, širokoúhlé vysílání, skryté titulky, HD

Podobne televizni porady

Zkáza Středozemního moře
(Mediterranean Burn Out) Kolébka evropské civilizace je na pokraji katastrofy. Přelidnění,...
zítra 00.25
ČT2
Modrá zóna dlouhověkosti (3/4)
(The Blue Zones of Longevity) Japonsko Podaří se nám na cestách po vybraných koutech svět...
zítra 01.20
ČT2
Lidstvo: Příběh nás všech (6/12)
(Mankind: Story of All of Us) Jak se napříč staletími měnila doba a lidské dovednosti? Ame...
zítra 06.50
ČT2
Podobné pořady
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

Registrace
Přihlášení



Pátek 15. 10. 2021 Svátek má Tereza
Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz