Asterix a Obelix: Mise Kleopatra

Rozzlobená Kleopatra se pohádá s Ceasarem o velikosti a schopnostech svého lidu a vsadí se s ním, že Egypťané dokáží za tři měsíce postavit nový obrovský palác. Když nepochodí u svých architektů, kteří jsou buď nemožně staromódní nebo se nemožnému úkolu vyhýbají výmluvami na nedostatek času. Nakonec je tedy stavbou paláce pověřen architekt Numérobis, který má před sebou neradostné vyhlídky. Sice pokud stavbu stihne, bude zasypán zlatem, ovšem v opačném případě bude předhozen krokodýlům a vzhledem k rozsahu stavby a šibeničnímu termínu se jako pravděpodobná jeví spíše druhá možnost. Navíc má proti sobě dvorního architekta Amonfobise, který začne proti kolegovi kout pikle. <>Obrázek nenalezen<> V nouzi nejvyšší si Numérobis vzpomene na jistého galského druida a jeho kouzelný nápoj. Vydá se do Galie, ale i když Panoramix odmítne z etických důvodů lektvar prodat, rozhodne se v doprovodu Asterixe a Obelixe vyrazit do Egypta a staviteli pomoci. Po příjezdu jsou sice poněkud překvapeni egyptskými způsoby stavby a vzápětí se ocitnou uprostřed vzpoury dělníků vyprovokované Amonfobisem, ale situaci zvládnou a s pomocí kouzelného nápoje pak stavba rychle pokračuje. Amonfobis se však nevzdává a kuje další pikle. Zlikviduje dodávku kamenů na stavbu, pokusí se svalit na Galy pokus o atentát na Kleopatru a dokonce se spojí s Caesarem, kterému prozradí, že na stavbě pomáhají Galové s kouzelným nápojem. Římský císař se rozhodne sázku vyhrát za každou cenu, a vyrazí s vojskem na staveniště, které obklíčí a hodlá zničit. <>Obrázek nenalezen<> Egyptští dělníci však mají ten den volno a tak se Caesarovými hrozbami příliš nevzrušují. Galové sice první útok Římanů odrazí, ale když římské katapulty začnou těžkými koulemi ničit stavbu, vyšlou Obelixova pejska Idefixe se vzkazem pro Kleopatru. A když rozzlobená egyptská vládkyně dorazí, nastane ta pravá mela.

<>Obrázek nenalezen<> Rozhovor s Alainem Chabatem (režisér):

Jak s zrodil tento projekt?
Producent Claude Berri věděl o mojí vášni k Asterixovi a jednoduše mi navrhnul, abych napsal a natočil další dobrodružství Asterixe a Obelisku. Tak jsem zrealizoval film a také svůj dětský sen.

Proč jste si vybral album "Asterix a Kleopatra?"
Podle Clauda to bylo jedno z nejkinematografičtějších alb. Mně se líbí všechny. Tento mi umožňoval nabídnout Jamelovi roli, na něj šitou.

Asterix se trochu změnil. Zejména ve vztahu k ženám ...
Nemyslím si to. Podle mě je to tentýž Asterix z komiksu. Jen se zamiluje do egyptské kurtizány Guimieukix (Noémie Lenoir) A ona do něj. Goscinny řekl: v Asterixovi nevystupují často ženy, ale když tam nějaká je, tak je to Kleopatra. Já sem jich tam pár přidal, a to samé bomby! Tak jako album, tak i film se dá číst v několika rovinách. Jestli je vám 8, 16, 30 anebo 60 let, čtení Asterixu není nikdy stejné. Snažil jsem se to udělat tak, aby každý divák v něm našel stejné potěšení, ať je v jakémkoli věku.

Jak oživit příběh, který všichni znají?
Měl jsem naprostou tvůrčí svobodu při předělávání a přidávání postav. Například Numérobis už není architekt, který staví všechno špatně, ale je to originální člověk, který má velmi osobitou představu budovy. Potom jsme museli jen vymyslet, jak respektovat rytmus, Goscinnyho dialogy, Uderzovo vidění a přidat moje zrnko soli. Čili přiblížit se víc ke komiksu.

<>Obrázek nenalezen<> Jak se natáčí s Gérardem Dépardieuem a Christanem Clavierem? Christian je okouzlující. Je v pohodě při akci stejně jako při nuancích, při mikroskopické hře. Je to velmi náročný člověk, přesný. Na prvním místě je HVP (herec vždy připravený). Líbí se mi jeho komika a jeho schopnost vrhnout se do scény jako malý chlapec. Je radost s ním pracovat a potěšení dívat se na něj. Gérard Dépadieu je doopravdy "větší než život". Je to Obelisk, on nikdy neztratil tu část dětství, která v té postavě je. Při práci je to pustošitel, velmi energický a přesný. Je neuvěřitelný. S ním se vždy něco stane. Člověk se na něj nemůže dost vynadívat. A něžná Monica Belluci? Má vulkanický temperament, je neuvěřitelně tvárná, hlavu drží jako královna a potom ten nos.. Lepší Kleopatru než Monicu jsem si ani neuměl představit... Navíc je to charismatická žena, velmi milá a velká profesionálka. Opravdu si zaslouží svoji přezdívku "Bellucissima". A Jamel při natáčení? Nikdy s ním není smutno, abych použil tento jemný eufemismus. Jamel má neuvěřitelnou energii, fantastickou schopnost komika a při práci je velmi náročný. Už se nemohu dočkat, kdy budeme spolu zase pracovat, je to šťastný člověk. Napsal jste ten film, režíroval jste ho a hrál jste Cézara. Máte rád moc? Dal sem postavit při natáčení obrovské sochy s mou podobiznou. Lidi museli před nimi padat na tvář... Měl jsem vestálky, které mé ovívaly, lidi se mnou hovořili latinsky.. Myslím, že je důležité udržet herce pomocí teroru. Dieudonné, Edouard Baer, Jamel, Chantal Louby, Robin des Bois.. Je to film kamarádů? Když nepočítám všechny "hosty", které se z přátelství přidali k tomuto dobrodružství. Chybí Dominik Farrugia, který ve filmu neúčinkuje kvůli problému s termínem. Ale vyrobil první reklamní snímky, kde je převlečený za Kleopatru. Herci mi řekli: "vypadá to, jako bychom natáčeli krátkometrážní film." Snažil jsem se, aby se cítili uvolněně, a aby se mohli při tomto obrovském projektu bez přestání bavit." Netvrdím, že filmy, které se točí s dobrou náladou, musí být dobré filmy, ale dělám to tak raději.

Hned na začátku jste se rozhodl, že budete ve filmu hrát? Nikdo jiný kromě mě nemohl hrát Cézara, možná ještě Richard Burton. Jelikož mi jeho manažér nezavolal, neměl jsem na výběr. A Panoramix? Panoramix je podle mě ztělesnění moudrosti a mazanosti, s dlouhýma rukama a nohama a pronikavým pohledem, a to je Claude Rich. A zlý Gérard Darmon? Zbožňuji Gérarda. Je to herec tělem a duší. Sám točil většinu svých kaskadérských kousků a bojů. Všechno dělá na tisíc procent. Řekl jsem Gérardovi: "Amonbofis je raněná shakespearovská postava. Normálně si měla vybrat Kleopatra jeho." Měl požitek z toho, jak vytvořil tohoto špatného člověka. Celý štáb jím byl okouzlený, když se na něj dívali. A Dieudonné? Dieudonné vytvořil Caiusa Ceplusa nad moje očekávání. Je to Cézarův vojenský generál. Ztělesnění síly. Cézarova vojska se tak zesměšnila, že nebylo třeba přidávat politováníhodnost, ale naopak dát jim sílu impéria. Žádali jste herce, aby se drželi textu, anebo jste jim nechali prostor na improvizaci? Oboje. Komedie je přesná mechanika. Ale když už je scéna hotová, a herci mají chuť zkusit jinou verzi, vždy souhlasím. Clavier, Dépardieu, Jamel, Edouard Baer, Darmon anebo Dieudonné, jmenuji aspoň ty, jsou mistři improvizace. Jsem pro každý bláznivý smích, překvapení.. Je to radost ze hry.

Hra tam také Chantal Lauby a Isabelle Nanty... V komiksu je Cézarův špión Egypťan. Předělal jsem ho na Římana, a hraje ho Chantal. Její hra je surrealistická, má pečeť Lauby, což může zahrát jen ona. Měl jsem také chuť pracovat s Isabelle Nanty, je to vynikající herečka. Jaká byla vaše koncepce na dekorace? V komiksu je historický rámec přesně vymezený. Použili jsme mnoho dokumentů a pracovali jsme s egyptologem. S At Hoangem, šéfem výpravy, jsme se dohodli, že to bude věrohodné, ale nemusí to být realistické a můžeme si dovolit jistou fantazii. Pokud jde o historickou věrohodnost, i ti nejučenější egyptologové si budou moci přečíst žerty psané hieroglyfy. Rozesměje to jen je, ale velmi mě to těší. A kostýmy? U Galů, Římanů a pirátů jsme se striktně přidržovali komiksu. U Egypťanů jsme s tvůrci kostýmů, Philippem Guillotelem a Taninem Liberatorem, vytvořili egyptskou módu. Styl "Street wear" pro Numerobisa, znervózňující hadí vzor pro Amonbogisa a Fashion Glamour Haut Couture pro Kleopatru. Čemu jste přikládali největší význam při speciálních efektech? Při jedné scéně se často používá více technik. Dá se kombinovat zvláštní efekt mechanický (makety, výbuchy) s 3D (postavy, osvětlení), Matte Painting (dekorace, počítačové obrazy) a tradiční kreslený film (ručně dělané). Mezi "versaillskými" odborníky na speciální efekty mechanické a skupinou Duboi, pověřenou zvláštními efekty, byla vynikající spolupráce. Zvláštní efekty mají sloužit komedii a situaci aniž, by na ně působily jako upír. Například při létání Římanů, kdyby bylo směšnější vidět létat loutku, uvedli bychom do chodu loutky. Když ne, vystřelovali se kaskadéři, anebo Římané na 3D. Máte i nějaké špatné vzpomínky na natáčení? Ne...jen vzpomínku na únavu. Vstávali jsme ve 3 hodiny. Skončili jsme v 18 hodin, vyčerpáni větrem, sluncem a únavou, ale nejeli jsme domů. Jeli jsme do kanceláře, anebo zkontrolovat dekorace na druhý den anebo prodiskutovat nějaký detail...Pracovní doba byla 20 hodin denně! Ale zároveň se to proměnilo v bláznivý nervózní smích.

Prý jste zapomněl na jedno egyptské jméno... Jediné, na které jsem zapomněl , mi připomněl Jean-Pierre Bacri. Řekl mi: "Poslechni, tvrdíš, že jsi fanoušek Aerosmith a ani jeden Egypťan se nejmenuje Aérosmis?" Byl jsem znechucený. Bylo to blbé: myslel jsem na jména Willsmis, Brucewillis. Ale na tamto jsem zapomněl! EPINAY Štáb, vyčerpaný únavou, se může konečně vrátit do Francie. Natáčení ještě není skončené, ještě zbývá natočit interiérové scény v paláci Kleopatry, scény z Panoramixážní chýše a zasněžené exteriérové scény v Bretani. Málo studií umožňuje instalovat scénu, jakou udělal At Hoang a Tanino Liberatore: a sice trůnní sál Kleopatry. Takže konec natáčení se bude odehrávat v Epinay, Laurent Dailland (kameraman): Ve studiu se dá světlo celkem dobře ovládat. Otázkou bylo, jak sladit osvětlení ve studiu s neuvěřitelným jasem v Maroku? Proto jsem musel v Epinay použít velmi silná elektrická světla, abychom nahradili marocké slunce. Při zasněžené scéně v Galii tomu bylo naopak. Chtěli jsme, aby měl divák doopravdy pocit, že je v Bretani uprostřed zimy. Alain Chabat: (režisér, scénárista) Nechali jsme přinést geparda, jehně, Idefixa a egyptské kočky kvůli scéně s Kleopatrou na trůně. Nepočítám krokodýly, kteří byli sice vyhládlí, ale naštěstí to byly roboty... Zvláštní, ale nejtěžší bylo posbírat žáby Amonbofisa, které všude poskakovaly.

<>Obrázek nenalezen<> STAVBY Zachovat historický realismus anebo se přidržet komiksu? Toto dilema musel řešit Alain Chabat a jeho štáb při umělecké režii filmu. At Hoang dělal doposud vždy okázalé dekorace: k filmu "L´amant" (Milenec), pro který znovu postavil Kočinčínu anebo k filmu "Sedm let v Tibetu". VZNIK DOBRODRUŽSTVÍ Jako každá mega produkce, i Asterix, Obelisk a Kleopatra se podobá skutečné epopeji. Od bouřlivých vod Malty, kde se všechno začalo, přes marocké exteriéry a gigantická pařížská studia, filmový štáb Alaina Chabata zažil změny teploty 50 stupňů, krajiny neslýchané krásy (Malta, Maroko, Fontainebleau) a několik peripetií, které navždy zůstanou v jejich paměti. Bylo to mimořádné exotické dobrodružství! MALTA Malta byla vybraná pro vodní studia, jaká jsou na světě jen dvě. Jsou vybavená tak, aby umožnila takovéto složité natáčení. Maltská infrastruktura, přizpůsobená potřebám Alana Chabata, s obrovskými vodními nádržemi, stroji na vyrábění vln a jiné vodní oblasti - jsou přímo předurčena pro natáčení scén s Barbe Rouge a jeho piráty. Laurent Daillan (kameraman): Voda je živel, který se nedá ovládat. Natáčet scény, jako byla scéna s piráty, si vyžaduje proto odlišnou techniku a zvláštní zařízení, které nabízejí právě maltská studia. Je to obrovská vodní nádrž pod holým nebem, která ústí do moře a kde jsou optimální meteorologické podmínky. A světlo je na Maltě nádherné! Alain (režisér, scénárista) Přes těžkosti při natáčení (pohyby lodí, zvláštní efekty bárky, vlny, výbuchy, záběry pod vodou..), mám na Maltu nádherné vzpomínky. Piráti ožili. Bylo to první střetnutí Christiana, Gérarda, Jamela a Clauda před kamerou a alchymie byla okamžitá. Po 10 dnech natáčení jsou scény v krabici.. Alain Chabat, Laurent Dailland a štáb mohou odletět, promočení, ale nadšeni, do Maroka - směr studia Ouarzazate.

MAROKO
I tady je využita místní logistika a to v průběhu dlouhého období, neboť tu budou natáčeny všechny scény v exteriéru - boj, poušť, stavba, cézarův palác, závody na vozech, sfinga, Nil, plachetnice... Natáčení trvalo XIV (ano, 14!) týdnů.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Začali jsme natáčet pod prudkým sluncem a skončili v silných větrovkách. Marocká zima je dost drsná. Jen náš Gérard Dépardieu (Obelisk) zůstával v přestávkách mezi natáčením s nahým hrudníkem.

At Hoang (vedoucí výpravy):
Ať byla teplota jakákoli, museli jsme stavět. V Maroku měli všichni fyzické problémy.. dokonce ani Maročané nepracují v takových vedrech. Přesto se nám to podařilo! Jiné problémy byli spíš kvůli bouřkám, hadům a škorpiónům, kterých bylo všude plno. Těžkosti jsou často jiné, než jaké člověk očekává. Důkaz: adaptační práce, kterou musel vykonat Laurent Dailland, aby zkrotil velkorysé, ale vrtošivé slunce....

Laurent Dailland: (kameraman)
Museli jsme řídit směr slunce, které se velmi rychle přemisťuje, hlavně večer. Když natáčíte denně VIII (ano, 8!) hodin, v průběhu některých hodin je velmi špatné osvětlení... Dokonce i v poušti může být slunce někdy zastřené. Abychom čelili případnému nedostatku světla, museli jsme někdy podvádět, aby měl divák vždy pocit, že je stále stejné vedro, že je stejně modro a světlo stále stejně zlatavé. Opírali jsme se přirozeně o komiks o historická fakta, která jsme interpretovali. Některé barvy nebo prvky neodpovídají historické realitě. Například modrý mramor neexistoval. Ale když je třeba trochu zábavy a mně se líbí modrá barva.. V průběhu jedné cesty v Egyptě s Alainem jsem si všiml jednoho náhrobku v údolí Králů, kde byla klenba nebesky modrá. Když jsem to uviděl, řekl jsem si, že to musím někde použít, neboť modrá barva i všelicos symbolizuje... anebo například náboženství.. Nejde o to dělat pravdu, ale pravděpodobnost! Divák musí snít. Například jsem nechal ve filmu udělat přesýpací hodiny se třemi obrácenými pyramidami, ze kterých každá představuje jeden měsíc.

Dekorace ve filmu jsou výsledkem velmi svědomité práce. Například na stavbu Cézarova paláce vytvořil At Hoang všechny předměty všech řemeslných cechů : jeřáby, sochařské nářadí, zdvižné zařízení.. detaily, které nemusí být předmětem jedné sekvence, ale pomáhají zrekonstruovat Kleopatřin Egypt, jak ho viděl Uderzo a Goscinny. A jako při dialogu, musíte umět "číst" mezi hieroglyfy"....

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Mimochodem, někde je hieroglyf, který znamená: "kdo to čte, je egyptolog". Jednou z nejpůsobivějších dekorací je stavba paláce uprostřed marocké pouště.
At Hoang: (vedoucí výpravy)
Velikost stavby musí znázorňovat velikost úlohy, která čeká Numérobise. Neboli divák musí mít před očima stavbu, o které si pomyslí, že je nemožné ji dokončit za tři měsíce, jak to žádá Kleopatra. Znázornění gigantismu egyptských staveb věrohodným způsobem se nedalo řešit "zázrakem". Jediný způsob byli figuranti: Produkce tedy musela angažovat víc než 2000 figurantů na natáčení scén na stavbě. Toto rozhodnutí vyžadovalo bezchybnou organizaci.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Laurent Soulet (vedoucí castingu figurantů) se podíval na více než 8000 osob, které přijal a vyfotografoval. Byla to náročná úloha, kterou ale úspěšně dokončil s trpělivostí a s úsměvem. Dva dny jsme natáčeli s 2000 osobami. Scéna musela být dokončena v termínu.

Florence Sadaune (kostýmér):
V srpnu 2000 jsme začali se zkoušením. Každý komparsista a herec byl obutý, "ozdobený" a oblečený. Krejčí museli přizpůsobit kostýmy jejich postavám, což nebyla maličkost. Když byli komparsisti shromážděni a oblečeni, museli se naučit zacházet s nástroji... neboť, přestože se mnozí živili stejným řemeslem v životě jako ve filmu, někteří z nich neovládali starobylé techniky. Musely být zorganizovány kurzy jednotlivých řemesel - tahači lodí, bičující dozorci, mistři, kameníci, sochaři, nosiči vody, malíři... Jejich příprava vyžadovala několik týdnů, ale bylo to nutné k tomu, aby scéna dobře vypadala. Bezchybnou organizaci řídili Stéphane Gluck (první asistent), Mohamed Nesrate a jejich skupiny.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Při širokých záběrech stavby byli maskéři, kadeřníci a asistenti oblečeni za Egypťany a zamíchaní mezi komparsisty pod palčivým sluncem, a všechno koordinovali vysílačkami. Komparsisti, kteří hráli nosiče vody, měli skutečně v nádobách na vodu ukryté lahve s minerálkou.. Ale ani nejpečlivější příprava nemohla předvídat náhlou písečnou bouři.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Naštěstí At Hoang myslel i na takovou možnost a bouřka, která trvala 8 hodin, nenechala ani jediný škrábanec na dekoracích. Ale i tak ochromila natáčení na dva dny.

KOSTÝMY
Hovořilo se, jaké množství tužek a gum se spotřebovalo na obal alba Astérix, Obelisk a Cleopatra. Produkce se může též pochlubit tučnými statistikami týkajícími se kostýmů. Florence Sadoune a její skupina spotřebovali více než 11 kilometrů látky na 2500 kostýmů komparsistů a 600 metrů na 50 kostýmů hlavních představitelů. Nepočítaje víc než 5000 sandálů, "kristusek", opánek... Všechno k tomuto filmu bylo vyrobené, až na některé opánky, opasky a meče. V Maroku bylo třeba do každé dílně (krejčí, kloboučníci, barvíři,klenotníci, obuvníci, řezbáři, tepci měděných předmětů) a podle jednotlivých scén, 60 oblékačů. Ale dřív než se ty kostýmy zrealizují, je třeba je navrhnout. Tuto práci svěřil Alain Chabat Philippovi Guillotelovi - který se proslavil představeními Decouflé - a Taninovi Liberatore - který se proslavil svými komiksy Rank Xerox.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Myslím, že historické tuniky římských legionářů byly červené. Ale Uderzo je udělal zelené, takže ve filmu jsou zelené. Jelikož jsem pověrčivý, byl bych sám raději, kdyby měly jinou barvu! Zachovali jsme i modrou barvu štítů.

Tanino Liberatore (tvůrce kostýmů):
Chtěl jsem, aby výzbroj římských legionářů působila dojmem "supr - hrdinů", na čemž velmi záleželo Alainovi Chabatovi, jmenovitě pro Caia Cepla alias Dieudonné.

Philippe Guillotel (tvůrce kostýmů)
Na začátku šlo o to, abychom udělali vymyšlené postavy tak, aby působily lidsky a reálně. Byl jsem tou prací totálně posedlý. Potom už bylo zábavou vytvářet "věrohodnou" módu té doby.

Tanino Liberatore:
Pokud se týká Kleopatry, neexistuje žádný přesný dokument pocházející z toho období. Snažil jsem se zachovat egyptského ducha a vložit tam několik svých nápadů. Z komiksu jsem zachoval jen to, co vyžadoval scénář. A potom mi Alain řekl, že se nemám omezovat, a že si nemám dělat starosti, bude.- li to uskutečnitelné. A musím přiznat, že to co jsem navrhnul - a bylo to velmi těžké vyrobit - bylo zrealizováno vynikající způsobem. Klobouk dolů před dílnami Minne, které vyrobily opravdu nádherné věci.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Tanino a Guillotel odvedli skutečně úžasnou práci. Prohlédl jsem si jejich návrhy a řekl jsem jim: "Nevím, jak to uděláte, ale chci to, co jste navrhli!" Zatím co Gérard Dépardieu měl nárok jen na jeden kostým, Monica Bellucci byla přímo rozmazlována šéfkou kostýmů.

Florence Sadoune:
Kleopatra má tolik kostýmů, kolik je s ní scén, dohromady 9. Pod tři se podepsal Philippe Guillotel, pod šest Liberatore. Na jednom z nich je dohromady 5000 perel! Jen na jednom košíku její podprsenky bylo asi 350 perel, pracně přišitých skupinou Minne, což představovalo 400 hodin práce.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Pokyn pro Amonbofisa (Gérard Darmon) byl, že mu nesmí být vidět nohy. Chtěl jsem, aby působil dojmem, že klouže jako had. Pro Numérobisa (Jamel) jsem požádal Liberatoreho a Guillotela, aby vymysleli tenisky z roku 50 před Kristem a volný oděv. Protože Jamel se hodně pohybuje. Další důležité postavy ve filmu: piráti. Tak jako v Galech, jsem se chtěl přidržet komiksu i pokud se jedná o postavy Barbe Rouge, Triple Patte a Baby. Guillotel a Tanino si ale výborně pohráli, když změnili vzhled ostatních členů družiny.

MASKY A ÚČESY
Zkompletování přepychového oděvu Kleopatry byla věnována velká péče. Její líčení a účes byly zrealizovány na základě mnohých studií hieroglyfů a dobových dokumentů. Líčení - Christophe Danchaud (maskér) a John Nollet (kadeřník).

Christophe Danchaud
Každý den jsme líčili Monicu jeden a půl hodiny ve velmi těžkých podmínkách, když bylo vedro i když byla zima.

John Nollet:
Při vytváření účesů pro tento film jsem se samozřejmě inspiroval Egyptem té doby. Ale nebyla to čistě jen historická rekonstrukce. Přistupoval jsem k tomu filmu jako k přehlídce "haute couture" ne jako k historickému filmu. Starověké egyptské paruky, skutečné ozdoby, byly považované jakoby za klobouky, kterými si osoby pokrývaly hlavu, když vycházely z domu. Proto jim byla věnována mimořádná péče.

ZVLÁŠTNÍ EFEKTY
Alain Chabat chtěl mít ve filmu zvláštní efekty jaké byly v komiksu.
Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Podle mě měl být zvláštní efekt "čarovný nápoj" co nejshodnější s komiksem. Našim problémem bylo: jak nejlépe znázornit záblesk síly, který proběhne postavou, když vypije ten nápoj. Složitost zvláštních efektů na základě scénáře vyžadovala spolupráci mezi skupinami "Versailles" (mechanické zvláštní efekty) a Duboi (počítačové zvláštní efekty), pod dohledem Thomase Duvala. Alain Chabat si to přál už při přípravě filmu. Tady je například jeden záběr ze scénáře, který je třeba zobrazit: Exteriér, den, Nil: Obelisk skočí do vody, plave na znak, a táhne 15 lodí naložených kamením. Karavana lodí teď postupuje jako vodní kluzák.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Versaillané museli najít vyschlé koryto v Zagore, ve kterém kopali 200 metrů, vložili tam kolejnicový systém a podmořské kladky, které byly dost silné na přemístění tří velkých maket lodí. Potom, aby bylo koryto naplněné vodou a proměněné na Nil, bylo třeba uvolnit vodu z nádrže a trvalo 10 dní, než voda natekla. Potom jsme natočili záběry, kde Obelisk tahá lodě. Po natočení scény, Duboi přidal chybějící prvky pomocí počítačů: Palmy, skály, postavy.. až po poslední malý kouzelný tah, který scénu oživí, ale to je tajemství. Výsledek: od konceptu, přípravy, výroby, natáčení až po post-produkci, pracovalo na této sekvenci asi sto lidí téměř jeden rok.

ZVUK
Fillm si vyžádal náročnou práci se zvukem. Další spolupráce, jako při filmu "Didier", mezi Alainem a Thierry Lebonem (míchání zvuku). Alain Chabat: (režisér, scénárista) Zbožňuji práci se zvukem. Je to zvláštní, kolik "plusů" se dá přidat při míchání zvuku. S Thierrym Lebonem a jeho zvukaři jsme udělali maximum, abychom tomu přidali nenásilně prostor, jiskru a sílu . A při míchání vždy vzniknou "gagy", které nebyly napsané ve scénáři.

KASKADÉŘI
Philippe Gueguan (koordinátor kaskadérů) :
Alain chtěl, aby se všechno dělalo přímo s lany a aby se věnovalo dost času tomu, aby všechno vypadalo skutečně. Samozřejmě, vzhledem k daným okolnostem, protože Galové pili čarovný nápoj a Římané létali velmi vysoko... Na létání legionáře se používá takzvaná "vystřelovací deska". Je to deska s dvěma zdviháky vybavenými systémem stlačeného vzduchu, který vystřelí kaskadéra do 8-9 metrové výšky, dozadu, anebo dopředu. Je to dost prudký kaskadérský kousek a na jeho zvládnutí je třeba intenzivní trénink. Při natáčení pomáhalo dohromady 15 kaskadérů.

Philippe Gueguan: (koordinátor kaskadérů)
Některým postavám, které vypijí čarovný nápoj , je všechno povoleno. Například sloupy, na kterých bojuje Amonbofis a Numerobis, jsou vysoké asi 10 metrů a třeba k nim přidat 10 metrové výskoky! Takže jejich boj se odehrává ve výšce 20 metrů nad zemí!

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Tato scéna se natáčela za vynikající nálady a protáhla se na několik týdnů. Začátek kopance v Maroku, pokračování se natáčí o dva měsíce v Epinay. Jamel a Gérard se řádně vrhli do této scény . Prakticky všechno chtěli dělat sami. Zavěšeni na lanech, si mezi natáčením našli čas, aby pro nás zaimprovizovali skeč o levitaci.

Philippe Gueguan: (koordinátor kaskadérů)
Scéna, kde Obelisk leze na sfingu, byla , jak se ukázalo, velmi komplikovaná. Tím víc, že kostým mu to nijak neulehčoval. Byli jsme tedy nuceni přivázat Obeliska na lano a Gérard Dépardieu neváhal hrát v 7-metrové výšce nad zemí.

TECHNIKA
Natáčet film znamenalo i zvládnout za pomoci všelijakých možných nástrojů mnoho technických problémů.
Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Ať už se jednalo o tahání, jeřáby, rameno Steady cam, Pogocam , anebo "motion control" (kamera řízená počítačem), použili jsme téměř všechny hračky, které jsou k dispozici. Objevil jsem i Sunbox, obrovskou lampu, která vydává velmi jemné světlo s jeřábem namísto nohy.

Laurent Dailland: (kameraman)
V Maroku je několik hodin, kdy je problém se světlem. Sunbox je škatule, která měří 6x6 metrů, je 4 metry vysoká, umožňuje stejné osvětlení v kteroukoli denní hodinu. Použili jsme ji i v noci, jmenovitě při scénách banketu, kdy zavěšena na obrovském jeřábu, celý pokrytá bílým plátnem, osvětlená zevnitř, vyzařovala nádherné světlo. Druhý způsob, Moonlight - měsíční světlo, je balón s průměrem 2 metry, napuštěný héliem, ve kterém se nacházejí 4 malé kilové lampy. Často jsem ho používal při osvětlování Kleopatry a na vytvoření denního světla. Zvláštní paradox: Moonlight , byla vytvořena na napodobení nočního světla, nám velmi dobře posloužila jako denní světlo!

Laurent Dailland: (kameraman)
S Alainem jsme chtěli vyvolat atmosféru záhadné minulosti, kterou člověk cítí, když je v Egyptě. Zvolili jsme tedy ve studiu velmi ostré světlo. Pochopitelně jsem potřeboval jen jeden zdroj, a jediný možný se nazýval Whendilight, který se používá velmi zřídka ve studiích, protože má 245 kW. Tedy tolik malých lamp, vážících 1 kg, vydávajících fenomenální sluneční světlo.

ZVÍŘATA
Ať už velbloudi, ptáci, kočka , anebo psi , zvířata zde hrají velmi důležitou úlohu. Proto byli vybírané se stejnou pečlivostí jako dekorace anebo kostýmy. Tuto úlohu má na starosti režisér, který vybral každé zvíře, od Idefixa po holuba. Když se zeptáte Uderza, jaká rasa je Idefix, odpoví: "je to pes." Alain Chabat chtěl, aby to byl docela maličký psík, kterého může nosit Obelisk na rukou. Patrick Pittavio (cvičitel) ho měl najít a vycvičit. Po několika týdnech hledání, nabídnul konečně tuto životní úlohu v Anglii jednomu maličkému bílému westíkovi. Zvířata poslechla na každý pokyn, díky výcviku, až na Cannabisa, Numérobisova osla.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
S Cannabisem jsme nenatočili dva totožné záběry. Vždy se vydal jiným směrem.. Jelikož je Jamel mistr v improvizaci, umožnilo mu to udělat vždy jinou verzi. A až mnohem později jsme se dozvěděli, že skutečné jméno toho osla bylo Marihuana. A potřebovali jsme spoustu trpělivosti. Zejména při scéně, ve které sedne moucha na Obelisk.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Jde o přímý záběr na Obelisk. Sedne mu na obočí ve chvíli, kdy říká: "ti Římané jsou blázni", foukne směrem nahoru a moucha odletí. Tak je ta scéna napsaná ve scénáři. Byl jsem přesvědčen, že na Gérarda určitě ta moucha sedne. Pověděl jsem mu, že jsem chtěl mrknout na Sergia Leoneho. Gérard byl super trpělivý. Zaměřili jsme ho tedy: jak stojí, 53 stupňů v chládku, čeká na mouchu a pro každý případ hovoří svou větu "ti Římané jsou blázni". Za chvíli na něj opravdu jedna moucha sedla! Jak je ten Gérard šikovný... Vyskytla se tam i zvířata, která jsme nechtěli na scéně: hadi, škorpióni.. Z důvodu bezpečnosti angažovala produkce už při stavbě zaklínače hadů a pověřila ho, aby "očistil" každou dekoraci.

HUDBA
Hudba, kterou složil Philippe Chany, nahrál Londýnský symfonický orchestr v mýtickém studiu Beatles Abbey Road v Londýně.

Alain Chabat: (režisér, scénárista)
Claude Beri a Pierre Grunsten nám dali tento královský dáreček. Bylo opravdu velmi dojemné zúčastnit se tohoto nahrávání.