7 životů

Přelidněný svět roku 2073 se řídí drastickým zákonem jednoho dítěte na rodinu. Pokud úřady objeví přestupek, mladší sourozenec je nesmlouvavě odebrán. V jednom bytě se ale už třicet let skrývá a žije sedm sester. Vypadají stejně, přesto je každá jiná a každá je svá. Všechny dohromady pak mají jednu identitu pro pohyb venku, kde vystupují jako jedna osoba a žijí jeden společný oficiální život. Chodí do školy, do práce, s kolegy do baru, vztahy pouze na jednu noc. Každá ze sester chodí ven jeden den v týdnu. Pondělí vychází v pondělí, Úterý v úterý a tak dále až je řada na Neděli. Jejich systém funguje po mnoho let skvěle. Až do toho dne, kdy se Pondělí nevrátí domů. Šest zbylých sester musí opustit svůj úkryt a zjistit, co se stalo. Jakákoliv chyba je ale může prozradit a jejich život se z pevného klidného řádu mění v napínavou futuristickou akci plnou adrenalinu a nečekaných momentů.

Noomi Rapace představuje 7 sester, 7 životů, 7 různých postav

Pondělí je velice inteligentní, kultivovaná, bystrá, drsná, zdrženlivá a ambiciózně si jde za svým cílem. Musí se vypořádat s nejhorším dnem týdne - pondělím. Je také nejvíce podobná společné identitě žen, Karen Settmanové. „Na rozdíl od ostatních sester se Pondělí přísně drží pravidel a vždy dělá to, co se od ní očekává. Po mnoho let se pro sestry obětovala. Když pak někoho potká a zamiluje, něco se v ní vzbouří a začne pochybovat o všem, co se naučila, včetně pravidel, s nimiž vyrostla. Může působit studeně a sobecky, ale hluboko uvnitř má dobré srdce, které touží po lásce a naplnění vlastních snů,“ uvádí Noomi Rapaceová.

Úterý kouří trávu a je hodně pohodová. „Úterý má svobodnou duši. Je velmi citlivá a často kouří trávu na uklidnění. Také se hodně stará o sestry. Je to šťastná, jemná a citlivá duše, která vše vstřebává. A také je vtipná. Nosí dlouhé sukně a je ověšená šperky. Kdyby mohla žít venku, byla by určitě hipík,“ všímá si hlavní herečka.

Středa je sportovně založená, odvážná, neústupná, sebejistá, nebojí se vyvolávat konflikty a je to trénovaná zápasnice. „Středa je taková divoška. Zbožňuje cvičení a má ráda bojová umění. Pořád boxuje, trénuje nebo cvičí. Ostatní sestry jí říkají, že to ale nesmí tak přehánět, protože je moc svalnatá a všechny potřebují mít stejnou figuru, aby nedošlo k vyzrazení jejich identit. Středa je praktická a tvrdá - opravdová bojovnice, která se ničeho nebojí. Je takový pitbul,“ dodává Noomi Rapaceová.

Čtvrtek je rebelka mezi sestrami. Touží po svobodě, ale miluje své sestry, mezi nimiž zaujímá vůdčí pozici. „Má divokou krev a v životě, který žije, se cítí jako ve vězení. Když dospívala, neustále porušovala pravidla a byla úplným protikladem Pondělí. Chtěla dělat věci po svém, obtížně přijímala autoritu a pravidla, která nastavil dědeček Terrence. V průběhu příběhu se z Čtvrtek stává skutečná vůdčí osobnost mezi sestrami. Bere na sebe více zodpovědnosti než ostatní a stává se dospělou,“ podotýká Noomi Rapaceová.

Pátek je introvertním, tichým géniem, který se brilantně orientuje v technologiích, matematice a vědách. Je skutečným mozkem celé akce. „Pátek žije ve vlastním světě. Je opravdu nadaná, ale pravděpodobně trpí hyperaktivitou nebo Aspergerovým syndromem. Má svou vlastní hlavu a vcelku nerada komunikuje s ostatními lidmi. Nepodívá se vám do přímo do očí. Nemá moc ráda fyzický kontakt a vadí jí, když se jí lidé dotýkají. Nerada chodí mezi lidi do skutečného světa, a proto je pátek jejím nejhorším dnem.  Ostatní sestry umírají touhou chodit ven, ona vycházku nemá v oblibě. Je opravdovou odbornicí na počítače, je mozkem celé rodiny a také jejich záchytným bodem. Právě Pátek stojí za kariérními úspěchy Karen Settmanové, není ale příliš společenská a často skrývá své emoce,“ upozorňuje Noomi Rapaceová.

Sobota je extrovertní dívka se zálibou v různých večírcích, je vtipná, drzá a je na ní poznat, že v životě nemusela pracovat ani jediný den. „Sobota je sexy, vyzývavá blondýna. Stejně jako Barbie má ráda růžovou, ráda se napije něčeho ostřejšího. Má dobrou náturu a ráda si dělá legraci jak ze sebe, tak ze sester. Sobota má k věcem pozitivní přístup a v hloubi duše je to velká romantička. Když jí bylo sedmnáct, zamilovala se, ale dědeček na ní byl tehdy velmi přísný a řekl, že svou lásku musí obětovat sestrám, protože emoce dělají člověka zranitelným,“ vysvětluje Rapaceová.

Neděle je jemná, empatická a nábožensky založená bytost. „Neděle má mateřské sklony a stojí nohama pevně na zemi. Nikdy nemyslí na sebe, ale na druhé. Stará se o sestry a je jim velkou oporou. Když se dvě z nich mezi sebou pohádají, vždy se jejich neshody snaží přemostit,“ zmiňuje herečka.

Když jedna herečka hraje sedm rolí

Vytvořit a vystavět jakoukoliv filmovou postavu dá herci mnoho práce. Když se Noomi Rapaceová rozhodla pro nelehký úkol ztvárnit ve filmu „7 životů“ všech sedm sester Settmanových, přijala výzvu, která by jistě odradila nemnoho hereckých kolegů. Rapaceová ale k příležitosti naopak přistoupila s pověstnou energií a zaujetím. Jakmile se do projektu pohroužila, popsala ho jako „absolutně šílený, děsivý, náročný, ale velmi zábavný. Je to nejtěžší role, kterou jsem kdy hrála. A to počítám i Lisbeth Salanderovou. “

Po počátečním dvoutýdenním zkoušení v květnu roku 2015 herečka uvedla: „Už mám o dívkách jakousi představu. Z počátku jsem si říkala, že bude náročné vytvořit sedm postav s různými vlastnostmi. Mým hlavním cílem je za každých okolností působit opravdově a tak, aby postava skutečně vycházela ze mě. Po několika dnech jsem si uvědomila, že každá ze sester je vlastně odrazem mých vlastností. V ten moment jsem našla pevný bod a začala vše vstřebávat.“

Rapaceová cítila, jako by do osobností sester „mohla vklouznout a vyklouznout a umět se vcítit do každé z nich. Dobře jim rozumím. Uvědomila jsem si, že v různých obdobích svého života jsem vlastně byla každou z nich.  Když mi bylo 13 nebo 14, byla jsem podobným hipíkem jako Úterý, když jsem pak o něco vyrostla, stejně jako Středa se mi líbily bojové sporty a v něčem jsem se chovala jako kluk. Nějaký čas jsem byla i jako Čtvrtek, naštvaná punkerka, která pořád někoho nenávidí. Také jsem měla blonďaté/růžové období a tehdy jsem se nejvíce podobala Sobota. Vidím v sestrách různé kapitoly svého života“.

„Dokážu se proměnit v téměř všechno,” dodává ještě herečka. „Asi je to proto, jaký jsem měla život. Hodně jsem se stěhovala a jako dítě se naučíte chovat v různých situacích. Stane se z vás takový chameleon, protože se musíte neustále přizpůsobovat, musíte se naučit rozumět chování lidí. Prostě to přežít. Stávat se novými osobnostmi pro mě není nic nového. Dělám to vlastně celý život, jen jiným způsobem.”

Pro Rapaceovou byla o mnoho složitější technická stránka natáčení sedmi postav. „Když jsme pak natáčeli s dvojnicemi, musela jsem jim nejprve ukázat, jak budu v situaci reagovat a scénu jim předehrát. Bylo třeba je vést a ukazovat jim, jak se mají pohybovat, jak mají sedět a kdy mají vstát. Každou scénu bylo pro mě třeba si představit z ptačí perspektivy. Je tam vícero úhlů pohledu, z nichž musím scénu vnímat, a proto pro mě práce na tomto filmu nesla úplně jinou míru zodpovědnosti než na jiných natáčeních. Tommy i já jsme si ale neustále připomínali, že technická stránka nesmí zastínit vše ostatní. Vztahy mezi sestrami jsou pro film naprosto klíčové.”

Jak vzpomíná režisér Wirkola: „Jednou z nejnáročnějších scén byla velká bitka, jíž se zúčastnilo šest ze sedmi sester. Když se do jejich bytu vloupají vetřelci, mají vidinu snadné kořisti. Tak tomu ale vůbec není, neboť sestry jsou velmi silné a každá z nich má jiné přednosti a dovednosti. Bojují pánvemi, vařící vodou, ledničkou i žehličkou. Na konci natáčení byl všude hrozný nepořádek a hrozně krve, ale bylo to velmi zábavné. Jako kdybyste bojovali s klanem koček.”

„Tommy je opravdu neuvěřitelný. Měla jsem v průběhu natáčení pár dní, kdy jsem se cítila velmi křehká, a bylo pro mě náročné se dát dohromady. Párkrát se stalo, že jsem nemohla už ani přemýšlet a bolelo mě celé tělo ze všech těch bojových scén. Tommy mi v těchto chvílích vždycky byl obrovskou oporou,” doplňuje Rapace.

Vzhledem k náročnosti technické stránky natáčení, několika různým kamerám a sedmi různým hereččiným rolím bylo třeba, aby natáčení předcházela precizní příprava. „Často jsem kvůli zelenému klíčovacímu plátnu hrála s tenisovými míčky na holích, v uších měla sluchátko a předstírala nějakou činnost. Pak jsem si musela uvědomit, co dělají právě v tomto momentě ostatní moje postavy. Někdy jsem chtěla, aby mi mé dvojnice schované za scénou četly repliky, abych slyšela jejich hlasy a uvědomila si, co právě v ten moment sestry dělají. Pokaždé se toho v jednom sledu dělo mnoho najednou. V běžných situacích něco slyšíte a podle toho reagujete, a já se proto obávala, aby scény nepůsobily jako sedm různých monologů. I z tohoto důvodu jsem si v hlavě vytvořila ptačí perspektivu a dívala se na scénu svrchu,” vzpomíná herečka.