Informace o pořadu    Komentáře    Fotogalerie    Opakování / ostatní díly    Podobné pořady    

obrazek
Dokument / Přírodní svět

V pěstírnách.
Kde se berou houby, které můžeme běžně koupit na trhu? Pohled do nitra pěstíren léčivých hub někdy připomíná výlet do kosmické laboratoře (2011). Provázejí: A. Goldflam, J. Polášek a I. Jablonský. Režie: P. Jirásek


Dlouhý popis
Umělé pěstování hub se stalo v posledních padesáti letech samostatným zemědělským odvětvím, do něhož se promítají nejen soudobé mykologické poznatky, ale i moderní technologie. Zasvěceným průvodcem pořadu se tentokrát stane Ivan Jablonský, v současnosti asi největší český znalec v oboru houbových pěstíren. Ten provede tatu (A. Godldflama) a kluka (J. Poláška) po místech, kde se produkují žampióny či nádherné trsy hlívy ústřičné, které si pak můžeme koupit v obchodě.

Úžasné na tom je, že uměle pěstované houby neztrácejí nic na svých chuťových a léčebných vlastnostech oproti houbám, které můžeme nalézt v lese. Houby se proto pěstují nejen pro gastronomické účely, ale vyrábějí se z nich nejrůznější léky a preparáty, které slouží jako doplněk stravy při léčbě mnoha těžkých chorob - zejména některých nádorových onemocnění. Společně s panem Jablonským tata a kluk zmapují celý proces pěstování - od injektáží mycelia do substrátu, z něhož houby rostou, až po sklizeň. Dojde i na některé exotičtější druhy hub - v pěstování se totiž mnohému učíme od Japonců a Číňanů, u nichž má tento obor starší tradici než v Evropě.

Pečárka dvouvýtrusá
Jaký druh žampiónů si vlastně můžeme koupit na trhu? Není to ani pečárka polní, ani ovčí, nýbrž pečárka dvouvýtrusá. V přírodě má tato houba nahnědlý třeň i klobouk, v umělých, temných podmínkách pěstíren však plodnice dozrávají bílé s jemnými narůžovělými odstíny. V Evropě se žampióny začaly poprvé pěstovat ve Francii v okolí Paříže už v 17. století a jejich sklizeň se stala druhotným důsledkem pěstování melounů v pařeništích. Melouny totiž využívaly ke svému růstu koňskou mrvu, na které se velmi daří i podhoubí pečárek.

Hlíva ústřičná
První pokusy s pěstováním hlívy ústřičné proběhly počátkem 20. století. Do této doby lidé houbu sklízeli pouze v lese, kde roste na odumřelých i živých kmenech buků, jeřabin, bříz i dalších listnatých stromů. Klobouky hlívy svým zbarvením a tvarem připomínaly ústřice, odtud také houba získala svoje jméno. Barvu nicméně může mít hlíva velmi různorodou: v odstínech bělošedé, hnědavé až po téměř olovovou. V přírodě – velmi podobně jako z pěstírenských pytlů – roste houba v trsech, často v několika řadách nad sebou. Zaměnit ji můžeme nejčastěji za hlívu plicní, není to však záměna nijak závažná, neboť i hlíva plicní patří mezi jedlé a léčivé houby.

Šupinovka nameko
Na internetu se v současné době můžeme setkat s desítkami návodů, kterak vypěstovat tuto chutnou houbu. Náskok v pěstování šupinovky ovšem před Evropou drží Japonsko, Čína a Korea, kde má pěstování šupinovek několika setletou tradici. Původně se jedná o dřevokaznou houbu, která roste v hustých trsech, podobně jako naše václavky a šupinovky. Klobouky mají typickou oranžově hnědou barvu a jsou potažené jemnou vrstvičkou slizu, který však nijak nebrání nejrůznějším kulinářským úpravám této houby s jemnou, příjemnou chutí.

Lesklokorka lesklá
Narazíte-li v lese, zejména na kořenech listnáčů, na houbu, která se tváří, jako by ji právě nalakoval vášnivý tvůrce dárkových předmětů z chorošovitých hub, pak by se mohlo jednat právě o lesklokorku lesklou. Jde o skutečně nádhernou, výraznou houbu: odstíny na klobouku přecházejí od středu k okraji z cihlově hnědé přes oranžovou až po žlutou či žlutobílou barvu.

Ačkoliv se jedná o houbu nejedlou, přesto má mnohostranné využití. Nepoživatelná je totiž kvůli naprosto dřevnaté konzistenci. První zkušenosti s léčebnými účinky této houby učinili už před moha staletími v Číně, kde z houby připravovali extrakt posilující nejen imunitní systém, ale přímo léčící i některé nemoci jako je astma, bronchitida či nemoci kardiovaskulární soustavy. Však také čínské jméno této houby lze přeložit jako „houba nesmrtelnosti“.

Šiitake (houževnatec jedlý)
Pokud navštívíte čínskou či japonskou restauraci, velmi často vám jako první chod nabídnou lahodnou polévku z šiitaké. V přírodě je to parazitická houba rostoucí na různých druzích listnáčů s tvrdým dřevem (duby nebo dřeviny z příbuzenstva našich buků). Houbě jsou připisovány silné protivirové a protinádorové účinky a prokazatelně se jedná o velmi silný přírodní zdroj minerálů a vitamínů. Ostatně v překladu z čínštiny zní název houby „elixír života“. A každopádně i tomu, kdo na tradiční léčitelské metody příliš nevěří, nelze než šiitaké doporučit. Chutná totiž báječně.


Komentáře k pořadu: 0 napiš první



Stanice
ČT2
Datum
So. 18.5.2019
Čas
04.50 - 05.15
Délka
25 min.
Typ
dokument
Specifikace
skryté titulky, HD

Podobne televizni porady

Cesta podzemní vody
Voda ve vašem vodovodním kohoutku není samozřejmostí. Má za sebou zajímavou pouť. Připravi...
dnes 12.35
NAHRAT
ZDARMA
ČT2
Cestou suchých potoků
Naše zaběhané stereotypy uvažování o krajině a jejích tepnách - potocích a řekách - ohrožu...
dnes 12.55
NAHRAT
ZDARMA
ČT2
Roční období na planetě Zemi (3/4)
(Earth Great Seasons) Podzim Život zvířat v neuvěřitelné proměnlivosti a skvostných obraz...
dnes 16.45
NAHRAT
ZDARMA
ČT2
Podobné pořady
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

Registrace
Přihlášení



Pátek 20. 9. 2019 Svátek má Oleg
Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz